Co konkrétního můžete udělat, aby lidé neposlouchali populisty a ruskou propagandu?

Cílem tohoto příspěvku je stručně pojmenovat závažné problémy, kterým v současné době čelíme nejen u nás v České republice, ale minimálně v celé střední Evropě. Autor se snaží identifikovat jejich příčiny a navrhnout konkrétní řešení, která povedou ke zlepšení situace.

Obsah článku je strukturován následovně:

1. Pojmenování problémů
2. Analýza příčin a důvody poptávky lidí po “řešeních” populistů
3. Návrh řešení

Hlavní problém, kterému čelíme: lidé naslouchají populistům. Protože musí? Zatím zřejmě ano

Nassim Nicholas Taleb ve své knize Černá labuť popisuje jaké následky mají vysoce nepravděpodobné události. Takové události nebo fenomény nazývá černými labutěmi. Po rozpadu Sovětského svazu Francis Fukuyama předpovídal, že díky tomu svět bude globálně konečně směřovat k demokracii. Nyní vidíme, že se Fukuyama mýlil. Ačkoli mnozí (např. Sam Huntington) problémy na globální úrovni očekávali, současná situace v Evropě možná předčila i velmi pesimistické prognózy.

Nassim Nicholas Taleb: Černá labuť

1. Popularita populistů, nacionalistů a “lídrů” inklinujících k Rusku

Ačkoli umisťuji tento problém na první místo, jde – jak dále zdůvodním – vlastně o reakci na problém jiný. Jde o fenomén velmi viditelný. Příklad? Osobně mě například šokovalo “zmrtvýchvstání” Miroslava Sládka (viz např. jeho Facebook, kde má již více než 11.000 fanoušků).

Příspěvek Miroslava Sládka na Facebooku (5. 3. 2016)

Pan Sládek je však pouze jedním z mnoha “politiků”, kterým se v poslední době dostává čím dál větší pozornosti. Zmiňuji jej proto, že je pro mě osobně symbolem jakéhosi tolkienovského zla z Mordoru, které jsme všichni považovali za dávno poražené. Ukázalo se, že nikoli. Celé je to pro mě jakýmsi destilátem absurdity – viz např. republikánský projev jejich zástupce po znovuzvolení Václava Havla prezidentem (doporučuji zhlédnout film Občan Havel – online, zdarma, Doc Alliance Films). Na to vše dnes pan Sládek navazuje a přidává na intenzitě.

Projevy M. Sládka jsou však pouhou špičkou ledovce, pokračovat bychom mohli přes pány Konvičky, Okamury až po šiřitele nálepky pražská kavárna.

2. Rozdělená společnost kde spolu znesvářené strany nemluví (i když se tak tváří!)

Nálepkuje se, zjednodušuje se, používá se jakási kolektivní vina. Společnost je rozdělená. Člověk je prý buď v kavárně (tj. sluníčkář), nebo “slušný člověk” (často neumí česky mluvit ani psát, kavárna jej prý nazývá fašistou či nacionalistou). Názory členů skupin jsou prý a priori známé. Nikdo ze svého názoru neustoupí ani o píď. Nediskutuje se. Válčí se.

17. listopad 2015 byl naprosto krystalickým příkladem. Dokonce ani nejsme schopni společně oslavit to, co by nám mělo být nejdražší – odpovědnou svobodu. Jedna manifestace (na podporu prezidenta republiky) znemožní druhé manifestaci (univerzitní, občanské) uctít památku 17. listopadu. Druhá zmíněná skupina proto musela svou akci posunout.

“K pamětní desce na Albertově vás nepustíme!” Zdroj: ČT24.cz

Příslušníci znesvářených stran na sebe pokřikují, zvyšují hlas. Diskuse je téměř nemožná, padají urážky, volají se hesla, škatulkuje se. Mimořádně se projevují rozdíly mezi pojmy neslyšet, slyšet, poslouchat a naslouchat. Neposlouchá a nenaslouchá skoro nikdo.

Názorový oponent si o tom druhém myslí, že je idiot a tak se k němu i chová. Důsledek? Nemožnost diskuse, absence konsenzu, další radikalizace. Dialog hluchého s hluchým. Plýtvání silami. Absurdní divadlo atakované demokracie.

3. Různá témata se pletou dohromady, nepravdivé argumenty míří často zcela vedle. Záměrně?

S výše uvedeným úzce souvisí sdělování “pravdy”. Mistrovsky to zvládají právě populisté. Velmi si vážím záslužné práce iniciativy Demagog.cz. Podívejme se na jednoduchou agregovanou statistiku.

Výroky politiků ověřované webem Demagog.cz. Zdroj: Demagog.cz

Příkladem budiž Miloš Zeman. Tento týden byl soudem usvědčen, že nemluvil pravdu o článku Ferdinanda Peroutky. Co o jeho výrocích lze říci za delší období (dle Demagog.cz)?

• Hodnocených výroků 271, z toho:
• nepravda: 47 x (více než 17 %),
• zavádějící: 26 x (téměř 10 %),
• neověřitelné: 37 x (skoro 14 %),
• pravda: 161 x (tj. pouze 55 %).

Výsledek: Z výroků, které byly posuzovány, byla pravdivá pouhá cca polovina. Z výroků prezidenta republiky, jehož morální autorita (ne, nesmějte se!) by měla být neotřesitelná. Kauza Peroutka je pouhou špičkou ledovce. Každý, kdo se zabývá dílem Ferdinanda Peroutky (sérií knih Budování státu počínaje a zcela mimořádným projektem Jana Bednáře Ferdinand Peroutka pro Svobodnou Evropu konče), ví, kdo opravdu byl Ferdinand Peroutka a o co mu šlo.

Přesně takové případy však populistům konvenují. Potvrzují totiž jejich publiku tuto tezi:

Já jsem s vámi proti kavárně – proti všem, kdo by vás nutili nadmíru přemýšlet, trápit se s hledáním nejlepších, někdy však velmi obtížných řešení. Já jsem s vámi proti všem, kteří nepatří k vám.

Proč je tolik populistů ? Je po nich poptávka. Může pomoci ekonomie?

Člověka to až udivuje. Jak je možné, že se vrací Miroslav Sládek, že vůbec někdo poslouchá docenta Konvičku, že vůbec někdo čte Protiproud? Důvod je prozaický: Populisté vědí, že po nich existuje poptávka. A zde se dostáváme k jádru věci. Pokusím se přiblížit svůj názor pomocí dvou grafů a jedné drogové paralely.

1. Drogy jsou špatné a my to víme
2. Drogové kartely vydělávají miliony, protože po drogách je poptávka. Oslabením kartelu nesnížíme zisky v odvětví.
3. Chceme-li vyřešit problém s drogami, musíme omezit poptávku po drogách. Jinak totiž kartely budou neustále vydělávat… A existovat. Protože ví, že vydělají.

Podobné je to s populisty. Proč? Vědí totiž, že si přijdou na své, když mají “zákazníky”.

Čím menší je spokojenost lidí se stavem v zemi, tím více naslouchají populistům. Zdroj: autor

Jak číst tento graf?

1. Modrá přímka značí nabídku populistů. Čím větší mají publikum, tím více se jich objevuje.
2. Červená přímka je poptávkou po “řešeních” populistů, po populistech. Čím méně spokojení jsou obyvatelé země, tím více naslouchají populistům – tj. poptávají jejich řešení.
3. Čím více publika populisté mají, tím více se jich uchytí na “trhu” a tím větší celkové benefity pro sebe mohou nashromáždit.

Jedině snížením poptávky po populistech jim vezmeme vítr z plachet

Jedině snížením poptávky po populistech jim vezmeme vítr z plachet. Zdroj: autor

Jak číst graf č. 2

1. Všimněte si, že poptávka po “řešeních” populistů klesla.
2. Došlo ke snížení poptávaného celkového množství populistů na trhu, takže se už “neuživí” všichni. Trh opouštějí.
3. Díky tomu neexistuje tolik zdrojů, které mají potenciál zasévat semínka zloby ve společnosti.

Proč lidé naslouchají populistům?

V jednom z dřívějších článků jsem varoval před generalizací a škatulkováním, faktem však zůstává, že některé skupiny obyvatel vykazují vyšší pravděpodobnost k tomu, že budou naslouchat populistům či dokonce volit. Tento fenomén si zasluhuje podrobnou studii, dovolím si však na tomto místě formulovat několik hypotéz:

• Populistům naslouchají lidé, kteří mají nějaký, třeba i iracionální strach a nedovedou jej sami řešit.
• Populistům naslouchají lidé zklamaní (právem či neprávem).
• Populistům naslouchají lidé, které trápí vlastní neúspěch.
• Populistům naslouchají lidé, kteří ostatním závidí, že mají něco lepšího.
• Populistům naslouchají lidé v objektivní existenční nouzi.
• Dnes vidíme ve společnosti mimořádnou krizi hodnot.
• Nejefektivnějším řešením je reagovat na příčinu problémů, nikoli řešit jejich následky.

Co děláme špatně my sami?

• Lidi, kteří naslouchají populistům, často nebereme jako sobě rovné.
• Namísto klidného dialogu se i my snižujeme k nadávkám a invektivám.
• Nedokážeme se vcítit do role našich názorových oponentů.
• Svými oponenty někdy téměř opovrhujeme, zlobíme se na ně.
• Přesvědčujeme často pouze přesvědčené, diskutujeme v “našich” uzavřených skupinách.
• Sami máme rezervy v úrovni komunikace.

Ježíš použil taktiku hybridní asymetrické války daleko dřív než Putin. Jen s opačným znaménkem

Ne, toto není náboženský text. Ale: Ano: Ježíš mluvil s nevěstkami, celníky a jinými “odpadlíky”. Myslím, že udělal přesně to, co říkal už Sun-tzu (krátce zde, dlouze zde). Přišel s radikálně novou metodou. Namísto přístupu na hrubý pytel hrubá záplata s lidmi diskutoval, učil je. Ježíš mluvil o tom, co je dobré a proč je to dobré. Každému dal šanci, protože v každém viděl alespoň jiskřičku dobra.

Lidé, kteří útočí, čekají obranu. Ale standardní, podle jejich pravidel. Překvapme je něčím naprosto jiným.

Musíme mluvit s lidmi. A jít sami příkladem.

photo credit: UNESCO World Heritage Site Krakow via photopin (license)

Válku proti populistům a propagandě nevyhrajeme jejich zbraněmi. Vraťme frustrovaným důstojnost!

Proti populistům neuspějeme jinak, než že jim vezmeme publikum. A to publikum musíme získat na svou stranu. Jděme sami příkladem. Vyražme hrubiánům meče z rukou, argumentujme vlídně a podle pravdy.

Co jsi dělal/a v roce 2016, když se rozhodovalo o všem?

Dejme frustrovaným lidem zpět pocit důstojnosti. Buďme to my sami, kdo půjde příkladem.

• Vedete firmu? Zajímejte se i o své zaměstnance, kteří jsou u pásu. Mluvte s nimi, starejte se o ně.
• Učíte na škole? Jděte žákům příkladem. Buďte ten nejlepší učitel.
• Řídíte autobus? Usmívejte se na cestující. I tohle je lepší než nic.
• Každý má příležitost něco udělat, každý může kolem sebe něco změnit k lepšímu.
• Mluvme s lidmi klidně, na lži reagujme pravdou. Neházejme flintu do žita.
• Mluvme se sousedy, spolupracovníky i kamarády. Říkejme jim, co si myslíme a proč si to myslíme.
• Buďme důslední.
• Nebuďme příliš pohodlní.
• Nespoléhejme na to, že to za nás udělá někdo jiný. Neudělá.

Každý by se měl chovat tak, aby jeho chování mohlo být kodifikováno jako udržitelný vzor pro všechny. Kant tomu říkal osobní maxima, respektive kategorický imperativ.

Omezení poptávky po populistech není snadné

Tento příspěvek nemá v žádném případě ambice na nalezení “patentu” k řešení současné situace. Chci pouze upozornit na to, že asymetrickou, hybridní válku, které nyní čelíme, nevyhrajeme pouze hrubými zbraněmi, kterými se na nás útočí.

Je lepší neštěstí předejít, než řešit jeho následky

N. N. Taleb ve zmiňované knize Černá labuť říká, že by si nikdo nevzpomněl na člověka, který prosadil zamčené a neprůstřelné dveře do kokpitů dopravních letadel, pokud by to bývalo zabránilo 11. září 2001.

Předešel by ve skutečnosti mnoha obětem, ale nikdo by to nemohl s jistotou tvrdit, protože by se 11. září nikdy nestalo. Tento den však nastal a kokpity se začaly zamykat až pak. Až dnes vidíme, že to je účelné.

Stejně tak i my máme možnost zabránit katastrofě, před kterou jsem varoval minule. Možná, že nikdo nebude oslavovat, že jste to byli právě Vy, kdo měl zásluhu na tom, že se nevrátila totalita. Vy však budete mít čisté svědomí a budete vědět, že se můžete podívat sami na sebe do zrcadla. Že jste tenkrát v roce 2016 udělali maximum pro to, aby politické 11. září (tím myslím únor 1948) u nás už nikdy a v jakékoli formě nenastalo.

Je na nás, zda se budeme moci podívat do zrcadla.

photo credit: Purple Wall via photopin (license)